Rozlišení síranu a siřičitanu v neznámých vzorcích
3. 10. 2007
Obdrželi jsme tři vzorky. Všechny byly pevné bílé látky a naším úkolem bylo zjistit, která z nich je síran sodný, siřičitan sodný a chlorid sodný, k čemuž nám dopomohly poznatky z minulého praktika.
Chemikálie, které nám sloužily k určování, byly: destilovaná voda, chlorid barnatý a kyselina chlorovodíková.
Všechny tři látky jsme postupně podrobili působení těchto chemikálií a vytvořili z toho souhrn ve formě tabulky.
Látka 1 reagovala s HCl za tvorby bublinek a s BaCl2 vytvořila bílou, lehce nažloutlou sraženinu. Díky těmto důkazům jsme mohli rozpoznat, že látka 1 je siřičitan sodný, poněvadž ten jako jediný ze vzorků při reakci s HCl dal vznik oxidu siřičitému, který jsme viděli v podobě uvolňujících se bublinek, ovšem těch bylo jen velmi málo.
Látka 2 reagovala s HCl bez tvorby bublinek, ale bylo možné vidět pohyb kapalin. S BaCl2 vytvořila bílou sraženinu. Látka 2 byla tedy síran sodný, neboť ten při reakci s HCl dal vznik kyselině sírové, která má větší hustotu než voda, a proto byl zřetelný pohyb kapalin.
Látka 3 byla chlorid sodný. Ve vodě byl celkem dobře rozpustný, v BaCl2 sraženinu nevytvořil, narozdíl od dalších dvou vzorků.
Nyní nám už tedy nehrozí, že bychom si večeři ochutili síranem nebo siřičitanem, namísto kuchyňské soli :-)
Chemikálie, které nám sloužily k určování, byly: destilovaná voda, chlorid barnatý a kyselina chlorovodíková.
Všechny tři látky jsme postupně podrobili působení těchto chemikálií a vytvořili z toho souhrn ve formě tabulky.
| reakce s H2O | reakce s HCl | reakce s BaCl2 | |
| Látka 1 | nejsilnější | bublinky | bílá sraženina |
| Látka 2 | velmi slabá | bez bublinek | bílá sraženina |
| Látka 3 | středně silná | bez bublinek | bez sraženiny |
Látka 1 reagovala s HCl za tvorby bublinek a s BaCl2 vytvořila bílou, lehce nažloutlou sraženinu. Díky těmto důkazům jsme mohli rozpoznat, že látka 1 je siřičitan sodný, poněvadž ten jako jediný ze vzorků při reakci s HCl dal vznik oxidu siřičitému, který jsme viděli v podobě uvolňujících se bublinek, ovšem těch bylo jen velmi málo.
Látka 2 reagovala s HCl bez tvorby bublinek, ale bylo možné vidět pohyb kapalin. S BaCl2 vytvořila bílou sraženinu. Látka 2 byla tedy síran sodný, neboť ten při reakci s HCl dal vznik kyselině sírové, která má větší hustotu než voda, a proto byl zřetelný pohyb kapalin.
Látka 3 byla chlorid sodný. Ve vodě byl celkem dobře rozpustný, v BaCl2 sraženinu nevytvořil, narozdíl od dalších dvou vzorků.
Nyní nám už tedy nehrozí, že bychom si večeři ochutili síranem nebo siřičitanem, namísto kuchyňské soli :-)